Chodský pes
Německý špic střední
  
g

Výcvikový tábor Svojanov 2009 ...I. a II. turnus...

 
Letošní prázdniny pro mě byly velmi náročné. Na druhou stranu, byly to moje poslední prázdniny na střední škole. Tak jsem si je musela užít. Pokud tedy nezkazím maturitu a nebudu mít o jedny navíc… No, zpět. Po prvním týdnu flákání, léčba psychické přepracovanosti, dospávání spánkového deficitu a podobných nezbytných a příjemných věcí o kterých si přes školní rok můžu jen nechat zdát, jsem sbalila kufry, popadla psa a vyrazila na dva týdny na psí tábor do Svojanova. Se mnou jela jen Nela, protože Kony musela být ještě doma s prckama. Dále Kristýna se špickou Sárou a ještě jsme měli v „partě“ Katku s chodem Fredym a kříženkou Sendy…
Areál tábora je zcela bezchybný… Několik ploch, takže se nechá provádět několik sportů najednou, slušné ubytování a nádrž, kde se můžou psi plavat nebo se schladit v horkých dnech. Je tu možnost se seznámit snad se všemi (základními) sporty a psími aktivitami. Hodně drahocenných rad a zážitků si odvezou nejen psi, ale i jejich majitelé. Nikdo se tu nesnaží ničeho dosahovat, stejnou péči zde dostane začátečník jako pokročilý. Jelikož se většina účastníků vrací, je tu velmi přátelská atmosféra.
Je zde mnoho aktivit a každý si najde své. Každý den probíhaly dvakrát denně agility v několika skupinkách podle pokročilosti. Letos mi tu chyběla Kony, tak mi jí nahradil Fredy. Při rozřazování jsme zbourali překážku, asi jsme si to špatně vysvětlili. První hodinu mi dvakrát utekl k paničce. Netrvalo však dlouho a s Fredym jsem už chodila na volno a zvládali jsme vše na jedničku.
S Fredym na agility
Paráda!
Poslušnost… Pro zkouškaře, začátečníky i pejsky s nějakým problémem…
Vystavování. Zde si každý pod odborným dohledem mohl zdokonalit své schopnosti, dozvědět se spoustu rad, které se jen tak nedozví. Začátečníci měli hezkou průpravu a doufám, že díky těmto hodinám se alespoň o maličko zlepší předvedení a „štábní kultura“ na českých výstavách, která je podle mne u některých plemen otřesná.
Dogfrisbee… Házet, házet a házet. Na těchto hodinách se mohli zdokonalovat i paničky a vyzkoušet si, jaký to je, když honí svého pejska stále po placu. Avšak si myslím, že tu vždy byla báječná atmosféra.
Coursing… Pro ty kdo nezná, je to simulace lovu zajíce. Na lanku je připevněn střapec a motor jej navíjí. Pro mnoho psů je to báječná zábava. A ani si nemyslím, že by to zvyšovalo touhu lovit zvěř. Psi to rozliší. Naší Kony například nejvíce „rozohní“ zvuk toho motoru.
Obrany… Jednou do týdne, ve volný den, přijel také figurant. Mnoho pejsků ho tu již poznala, protože tu také nebyl prvně. Figuranti, kteří jezdí sem do Svojanova jsou velmi trpělivý, zkušení, žádného psa neodmítnou a ke každému si najdou cestičku. Nikdy to předem nevzdají a já je za to obdivuji.
Socializace… kromě výcvikových bloků je tu také socializace. Opět ve volném dnu. Jedná se „stezku odvahy“. Nikdo se však nechystal pejsky strašit, šlo o simulované situace z běžného života. Cesta začínala na stole, kde se prohlížely zuby a měřilo se. Pak následoval přenos cizí osobou. Spousta pejskům se právě toho líbilo nejméně, ale všichni to nakonec nenásilnou formou zvládli. Potom následuje chůze kolem projíždějícího kola, skupinky lidí, lidí hrající si s míčem, pak úkol pro páníčka: zodpovědět kynologickou otázku. Dále průchod mezi točícími se deštníky, mezi lidmi sedícími na lavičce, kteří chřastí petkamy s kamínky. Nakonec chůze po nepříjemném povrchu. Všichni pejsci to nakonec zvládli. Myslím, že to je nezaplatitelná příležitost zjistit jak Váš pejsek reaguje na některé situace. Nelča celou trasu už zná moc dobře a tak jsem zkusila jít bez vodítka. Zvládla to s přehledem a ještě se jí na mě nechtělo čekat tak si to rovnou namířila beze mě mezi deštníky a „uličku hluku“ zatímco jsem odpovídala na otázku.
Flyball, stopy, tanec se psem… Dále tu byl pro zájemce flyball a každý den ráno stopy. Ve středu pak „přednáška“ o tanci se psem a řešení individuálních problémů a otázek v tomto sportu.
Na konci týdne probíhají táborové závody a výstava, kde se nehodnotí vzhled, ale předvedení a vše, co se za ten týden paničky naučily z „výstavnické branže“. Po náročných dnech byli všichni unavení, ale myslím, že i spokojení…Myslím, že je tu více než mnoho sportů, možností, aktivit, rad… Všeho co jen člověk s pejskem potřebuje.
Já osobně již absolvovala tábor potřetí a trávila jsem tu skoro polovinu prázdnin. Ráda se sem opět vrátím, protože není lepší místo, kde bych mohla strávit čas se svými chlupatými mazlíky…